15. 12. 2011 - Milý příznivci i nahodilí návštěvníci, každoroční předvánoční fotky jsou tentokrát umístěny v nové sekci - viz záložka na titulní straně (nějak jsem se totiž spletl). Už mám 2,5 roku a zdá se, že s růstem už jsem skončil. Nejsem takový obr jako někteří briťáci, ale mám velmi hustý kožíšek, tak vypadám dobře a "vypaseně". S váhou 4,80 kg však Sally konkurovat nemůžu. Ta už se vykrmila na 5,25 kg, takže je sice těžší, ale jako kočka má menší hlavu a vypadá drobněji. To jsou pěkné optické klamy! Vede se nám dobře a doufám, že stejně dobře se budeme mít i o Vánocích a v novém roce. Přeji to nám i vám všem!
8. 8. 2011 - Je to dnes přesně čtyři měsíce od poslední aktualizace, ale když ono je pořád tolik jiných věcí na práci! Já si hlavně užívám, ale panička neví, do čeho se dřív pustit. Sotva jí začala dovolená, jela si odpočinou někam k moři i s pánečkem. No, to nechápu, co mohou vidět na takovém množství vody.
Hned jak se vrátili, těšil jsem se, že se Sally budeme mít zase svůj obvyklý klid, ale omyl! Ještě ten den nastalo stěhování do podkroví a přenášení věcí pokračovalo další 3 dny. I teď bydlíme stále všichni "pod střechou", protože celé soukromé přízemí prochází obrovskými změnami a to každý den. Do konce prázdnin to má být hotovo, už se na to všichni těšíme - čtyřnožci i dvounožci. Jinak počasí letos za moc nestojí, ale přeje houbám. I letos se konaly již dvě výpravy na Vysočinu. Tentokrát bez fotodokumentace, ta bude až příště. Dnes totiž píši příspěvek na malém příručním netbooku a s fotkami by to moc dlouho trvalo. Doufám, že za měsíc už se tady budete všichni moct podívat, jak mi to sluší v nových prostorách.
8. 4. 2011 - Tak teprve v dubnu se panička dostává k tomu, aby napsala moje zážitky a co je u nás nového. Je pořád hodně zaneprázdněná. Dala se zase na učení, takže už s námi není celý den doma, jako loni. Mně ani Sally to však vůbec nevadí. Máme spoustu možností, jak trávit pohodově celé dny. Buď se jen tak válíme v posteli nebo v pelíšcích, nebo se kočkujeme. Jaro už k nám dorazilo se všim všudy, 
na zahradě kvetou první tulipány, meruňka je letos také celá obalená do květovaného kabátu, tak snad bude lepší úroda, než loni. Já jsem po své prosincové výstavě v Olomouci, kde jsem získal třetí CAP, obdržel poštou z Prahy krásnou kokardu a od té chvíle jsem PREMIOR! Tím zřejmě moje výstavní kariéra končí, protože přeci jen ten ruch kolem špatně snáším. Doma je mi mnohem lépe. Jsem zvyklý chodit si po zahradě, nabrousit drápy na kmeni meruňky, zkontrolovat misky, kdy se mi zamane a to zkrátka ve výstavní kleci nejde. Navíc kolem chodí davy lidí a pořád mi do té klece nakukují. My máme doma pension, takže obdiv od cizích lidí, mám také stále zajištěn. Obdivují mě hosté z různých států, no a řekněte, kterému kocourovi se to poštěstí, aniž by vytáhl paty z domu?
Když už se tady tak chlubím svou krásou, nesmím zapomenout, že dnešní vážení ukázalo, že už jsem trumfl Sallynku. Zatímco Sally váží "jen" 4,95 kg, já už mám 5,05 kg! V květnu oslavím své druhé narozeniny, tak musím být pořádný chlapák.
16. 12. 2010 - Konečně se objevila nová záložka 
se zážitky z výstavy v Olomouci, můžete se podívat. Jsou tam i fotky. Novinkou taky je, že po prvním letošním focení na vánoční přání má panička sice pár snímků, ale žádný z nich stále nedosahuje uspokojující kvality. Takže nás čeká opakování. Snad do Vánoc bude k dispozici něco použitelnějšího. Tady zatím malá ukázka:
26. 11. 2010 - Na aktualizace není už tolik času jako dřív. Panička je celý týden v práci a doma jí nezbývá moc volného času. Ani teď - na podzim! Nových příspěvků tak není moc. Dnes ale prý nehrálo kino, kam se s páníčkem vypravili, takže se konečně můžete zase podívat na pár nových fotek ve fotoalbu PODZIM 2010 a taky jste jistě zaregistrovali na úvodní stránce, že se chystá další výjezd na výstavu. Ono už se toho taky neděje tolik nového. Moje i Sallynčina váha se stabilizovaly: já vážím obvykle v rozmezí 4,70 - 4,80 kg a Sally 5,10 - 5,20 kg. Záleží na tom, jak moc jsme se nacpali. Dnes bylo venku dost zima a když jsme se dohnali oba domů, snědli jsme dohromady celou jednu velkou konzervu, jako dezert pribináček a já jsem si dal ještě svou porci rozmraženého hovězího. Sally měla nakonec granule (fuj! nechápu, jak to může jíst
).
20. 10. 2010 - V nové záložce je reportáž z MVK v Praze, tak se mrkněte.
1. 10. 2010 - Od léta uteklo hodně času, tak
jen ve zkratce. Užívali jsme si se Sally i s Bibi na zahradě jak jen to šlo. Letošní léto bylo dost extrémní - buď velká vedra nebo déšť a chladno. Fotek už nám tolik nepřibývá, ale naši páníčci se vypravili na houby, tak sem dávám aspoň jejich "úlovky". Mě hříbky moc neupoutaly, ale všem mým lidem se moc zamlouvaly. Druhá výprava byla ještě úspěšnější, já a Sally ovšem vůbec nechápeme, k čemu že jim to bude! (Prý zavařené jsou bezvadné, ale já mám radši tuňáka.
)
18. 7. 2010 - Dlouho jsem na stránky za pomocí mé paničky nic nevložil. Bylo to způsobeno její dovolenou a taky tím, že v pensionu začala sezóna, takže je hodně práce. Ještěže já pracovat nemusím, já se mám pořád stejně dobře. Největší událostí v poslední době byla má účast na výstavě ve Valticích. Reportáž najdete na samostatné stránce. Ve fotogalerii také přibyly nové fotografie, tak se mrkněte. Fotil je přítel naší mladší paničky nějakým novým přístrojem a moc nám to tam se Sallynkou sluší. 
16. 6. 2010 - Po několika málo teplých dnech minulý týden se zase vrátilo deštivé počasí. Mně to nevadí, já klidně vydržím celý den doma, jen se tak povalovat, ale Sally je z toho docela otrávená. Ráda chodí ven, ale v dešti jen nakoukne a jde zase zpátky. Jsem už přihlášený na výstavu do Valtic. Budu se ukazovat jen v neděli 27. 6. 2010. Možná se ptáte, proč jen jeden den, když to máme skoro za rohem. Důvod je prostý: na své první výstavě jsem celý den nic nejedl, nepil, nešel jsem na záchod a večer pak byl pro mě náročný... Navíc jsou moji páníčci v sobotu zaneprázdnění, takže rozhodování, který den se tím naprosto zjednodušilo. Tak kdo z mých příznivců přijede až do Valtic? Na všechny se těším. 
17. 5. 2010 - Počasí se nám v květnu pokazilo a místo rostoucích teplot je tomu přesně naopak. V neděli tady celý den pršelo, takže jsem neunikl vážení. Asi proto, že teď hezky zblajznu všechno, co do misky dostanu, jsem konečně zvedl váhu na 4,65 kg. Váhou se už nijak netrápím, ale mojí paničce se vždycky přeci jen rozzáří oči, když vidí, že hezky rostu. A tak své první narozeniny ve středu oslavím jako krásný statný kocour! Podívejte se na samostatnou stránku, kde mám gratulace.
28. 4. 2010 - Ve fotogalerii přibyly nové fotky - z výstavy Flora Olomouc a pak také z naší krásné zahrady. Slunečné počasí dovolilo fotit, i když nám kočkám se zrovna dvakrát do toho nechtělo, takže některé obrázky jsou tentokrát bez nás dvou. Ještě jedna novinka: Sally se v sobotu podařilo chytit mládě kosa, přestože nosíme oba na krku obojky, kde máme kromě jména pro případ, že bychom se někam zatoulali, ještě malou rolničku. Ta má sloužit mj. ptákům k tomu, že nás včas uslyší a odletí. Jenže kosátko je ještě hloupé a neohrabané, takže Sally ho vítězně donesla v tlamičce, aby se pochlubila. Naštěstí pro ptáče - nic mu neudělala. Panička ihned zakročila, opatrně ho mé kamošce vzala a odnesla zpět do bezpečí zahrady. Tam už netrpělivě čekala své mládě kosice. Za chvíli už byli oba ptáčci pryč.
16. 4. 2010 - Tak konečně je chvíli času připsat sem pár řádků o jarních procházkách. Letos jsme si museli počkat, než se konečně trochu oteplilo. U nás ještě před Velikonocemi začaly úpravy v pokojích pro hosty. Bylo na to 14 dní, ale jak už to tak bývá, protáhlo se to a teprve včera u nás spali první hosté po všech těch změnách. Nás kočky to zase tolik neovlivnilo, jen v tom, že teď už nesmíme chodit nahoru brousit si drápy na nových kobercích, musíme se tam chovat slušně. Na broušení máme škrabadlo, které Sally vytrvale bojkotuje a používá buď židle v kuchyni nebo stromy na zahradě. Na dvoře se nám vyskytla nová atrakce - starý smotaný koberec, čekající na svou cestu do sběrného dvora. Zatím si v něm se Sally hrajeme na schovávanou. Zahrada nabízí první tulipány a teď po těch deštích zřejmě vykvetou i další. Panička se pokoušela vyfotit nás s kytičkami, ale marně. 
Jen pár fotek se podařilo, najdete je ve fotogalerii. S jídlem trochu bojuji. Sally se ustálila, celý den křoupe granule a ráno a večer si dá se mnou konzervičku. Já jsem ale hrozně vybíravý. Jím jen některé konzervy, pribináček a především syrové maso. Včera mi panička do masa vmíchala pár těstovin a granulek, ovšem nakonec kapitulovala. Vybrala mi jen masíčko, ostatní sežrala Bibi. Jsem jí za to velmi vděčný, však jsem se k ní dnes celý den tulil a chodil s ní po dvoře jako s největší kamarádkou. Ona mi ale pak vždycky po pár metrech utekla. Dnes už panička žádné pokusy nedělala, rovnou jsem dostal syrová kuřecí prsíčka. Ty já rád, nezbylo vůbec nic. Ona si ale dělá hlavu z mé váhy 4,55 kg. Říká mi, že bych měl víc přibrat. Sally už asi neroste, ta má svých 5,20 - 5,30 kg, podle toho, jak dlouho je po jídle. Z této fotky je ale jistě patrné, že hlady netrpí!
8. 4. 2010 - V poslední době nějak není čas. U nás se konaly velké změny. Pokoje pro hosty v pensionu prošly malováním a položením nového koberce. V jednom z nich se dokonce vyboural starý sprchový kout a stavělo se znovu a lépe. V současné době panička celé dny uklízí, cídí a dává všechno před sezónou do pořádku. Nemá proto čas sedět u počítače a psát za mě na moje stránky. 
Stihla nás však v sobotu zvážit. Já jsem se moc nepochlapil, mám stále svých 4,55 kg, ale od té doby se mi zlepšil apetit, tak snad příště dopadnu lépe. Sally ovšem boduje, 24. 3. na oslavu svého jednoho roku dosáhla už na 5,30 kg! Na kočku je to docela dost, takže musela z kotěcích granulek přejít na ty pro kastrované kočky. Kupodivu jí chutnají a už nepřibírá, má teď 5,20 kg a stále si svou váhu udržuje. Je to i tím, že jsme oba víc venku, kde máme spoustu pohybu. Já se držím hezky na dvoře, ale Sally průzkumnice chodí až na konec zahrady, kde ráda pozoruje sousedovy klokany. 
Ne, opravdu se nemýlím! Náš soused chová malé klokany a k tomu ještě hnědou ovečku. Dále po zahradě pobíhají dvě dogy, králíci a kočka - hotový zvěřinec. Příště už sem dám i nějaké fotečky. Pokusy vyfotit nás dva s jarní přírodou zatím nejsou nic moc, tak snad se polepšíme.
19. 3. 2010 - Po delší době jsem tady opět s novinkami, které mě však zrovna radost neudělaly. V pondělí 15. 3. mě panička odvezla na veterinu, tentokrát tam nebyl pan doktor, ale paní doktorka. Ta se stále ptala, jestli to není škoda kastrovat takového krásného kocourka. Panička si stála za svým a stihla si postěžovat, že prý už několik nocí prozpěvuji árie a nedá se spát, taky že jsem jí dost drsně poškubal záclonu (no bodejž, když mi visí rovnou nad škrabadlem!) a hlavně prý moc nic nechci jíst (no kdo má čas myslet na jídlo, když kočky jsou mnohem lákavější). Najednou mě něco píchlo do stehna a pak už si nic nepamatuji. Když jsem přišel k sobě, něco mě děsně štípalo a táhlo vzadu pod ocasem. No představte si, prohlédl jsem se a zjistil, že moje "okrasa" je pryč!!!
Co to se mnou ta moje posluhovačka provedla. Za to se s ní nebudu bavit. Vlezl jsem si nejprve pod postel a pak do téhle "kukaně". Aspoň to tady pořádně poznám, vždyť jsem to tu vlastně ani nikdy pořádně neprozkoumal. Když jsem chtěl něco k jídlu, bylo mi řečeno, že až večer, no to je teda dobré! Nejdřív hladovka a zatím to pokračuje dál. 
Večer jsem dostal do misky rozmražené hovězí. Tak to už je jiná, to si dám líbit. K tomu ještě sušená kuřecí prsíčka, mňam! Proč jsem vlastně nechtěl ten minulý týden moc jíst? A proč jsem vyzpěvoval? Už si ani nevzpomínám... Na světě je přeci krásně a všechny kočky ať si trhnou tlapkou. Já už zase můžu spát se svou mladší paničkou v její posteli. Minulý týden mě nechtěla, protože jsem ji pořád budil, ale teď se všechno zase vrátilo do starých kolejí. Je ze mě zase plyšáček Espritek. Karlem Gottem už být nechci.
6. 2. 2010 - V galerii jsou nové fotografie, jak si užíváme zimu v teple domova. Včera taky proběhlo vážení. Já jsem dosáhl na 4,55 kg a Sally už má rovných 5 kg! Vypadá to ale, že svou kamarádku lehce předeženu. V mém věku měla o něco méně, je to přeci jen slečna.
Já jsem kocour, takže bych měl být větší.
Co se týká jídla, o tom jsem tady ještě nepsal, je s námi dvěma trochu potíž. Sally má ráda konzervy Miamor nebo Feline Porta, sem tam si dá kapsičku Gourmet nebo Whiskas premium se sardinkami. Dále tato slečna pokřoupe za den docela velké množství granulí Royal Canin pro koťata. Ráda má i Hill´s Natures Best, na které asi přejde v dospělosti. Co nemusí, je syrové maso, jen občas si zobne filé. Hovězímu a drůbežímu se doslova vyhýbá jako čert kříži.
Aby to s námi nebylo jednoduché, já mám samozřejmě jiné preference! 
Mám také rád konzervy jako Sally, ale to jediné máme společné. Mým dalším favoritem jsou konzervy Schlemer (Sally se jich ani nedotkne), dále pak syrové maso, především kuřecí srdíčka. Po těch se můžu utlouct. Panička je koupí na tácku, nakrájí na malé kousky a dá zmrazit v takových malých plastových krabičkách. Pak se krabička vytáhne, dá rozmrznout, ale já už jsem několikrát zkoušel zoubkama, jestli by to nešlo otevřít dřív, nemůžu se té dobroty dočkat! Jinak si taky občas dám filé, hovězí nebo kuřecí. Co ovšem miluji, je pribináček. To je dobrota. Když se vytáhne z ledničky, můžu se zbláznit, mňoukám jako o život. No a co je mým hříchem - jsem hrozně zvědavý a mlsný a můžu se utlouct za jakýmkoliv lidským jídlem. Musí na mě stále všichni dávat pozor, přesto se mi často podaří olízat talíř, než jde do myčky. Ovšem granule, těmi mě nepoctí, těch se ani nedotknu. Nabízeli mi různé druhy, dokonce nějaké pro extra mlsné kočky od Royal Canin, ale bez úspěchu (mj. ty nežrala ani Sally). Na granule nasypané v mojí misce reaguji tak, že je jakoby zahrabávám. Když mi je namočili nebo přimíchali k něčemu, vždy jsem je pečlivě vyseparoval! Moji páníčci říkají, že bych měl granule chroupat, už i z toho důvodu, aby se mi nezačal dělat zubní kámen, ale já na jejich přání nereaguji.
Jinak oba dostáváme multivitaminovou pastu a pastu na trávení od Gimpetu, k tomu nám přidávají teď v zimě i kočičí trávu. Až zase bude venku, budeme mít svou "pastvu" tam. Při pohledu z okna to asi ještě potrvá hezky dlouho. Za odměnu pak ještě bývájí různé pamlsky, např. sušené kuřecí masíčko. A jak jste na tom vy, ostatní kočky? Jestli se chcete podělit o své zkušenosti, je tady rubrika Napište mi.
15. 1. 2010 - Dnes se moji pečovatelé vrátili ze zimní dovolené. Naštěstí si na lyžích nic nezranili, takže i nadále bude zajištěn přísun kvalitní stravy.
Bylo o nás těch pět dní, co tady nebyli, dobře postaráno, ale stejně je lepší, když tady máme společnost neustále. Hned jsme se Sally uspořádali pořádnou bitku až chlupy lítaly. Taky jsme absolvovali oba vážení. Já mám 4,30 kg, Sally je už "macanda", váží 4,80 kg. Ta zima dělá zázraky, stále se cpeme. Škoda, že tady nesvítí sluníčko, jako na horách. Páníčci si ho tam užili, ale tady je stále jen zatažená obloha.
19. 12. 2009 - Tak už i tady mrzne až praští a padá sníh. Ven moc nechodím, je mi tam zima, jen na chvíli jdu vždycky prohnat ptáčky a pak honem do tepla. I průzkumnice Sally vydrží venku maximálně tak 15 minut. 
Včera jsme se taky oba vážili. Já jsem přesáhl hranici 4 kg, přesně mi navážili 4,05 kg, Sally má už 4,40 kg. Doma máme taky novou obyvatelku - chameleonici Olinu. Je tu ale jen do Vánoc, pak se přestěhuje za svým chameleonem Olinem, je totiž vánočním dárkem. Občas jí z akvária uteče nějaký cvrček, tak si s ním vždycky chvilku hrajeme. K jídlu ale není, má na nohách takové "pilky" a moc to škrábe v krku. Sally to zkoušela, rychle ho ale vyplivla. Tady je Olinčina fotografie.
13. 12. 2009 - První opravdová zimní neděle. Na zahradě a na dvoře se objevil poprašek sněhu, tak jsme šli rychle ven, než všechen zmizí. Vznikly krásné fotky, které najdete ve fotogalerii.
5. 12. 2009 - Dnes jsem absolvoval svou první výstavu a hned jsem zabodoval! Získal jsem krásný posudek od paní Mastrangelo - EX 1 a ve zvláštní soutěži koček s bílou jsem ve své kategorii koťat zvítězil. Mám doma kokardu a ještě další dárky. Jinak byla soutěž docela náročná, celý den mi sice podstrkovaly moje paničky něco k jídlu
a k pití, ale já jsem se ničeho ani nedotknul. Na záchůdek jsem taky nešel, ale v autě v přenosce už jsem to u Vyškova zkrátka nevydržel.... Ještěže jsem měl vystlanou přenosku savými plenkami, katastrofa byla tak ihned zažehnána, dostal jsem novou podložku a potom už jsme dojeli všichni v pohodě domů. Celý den jsem paničky překvapoval, hezky jsem se předváděl, nikam jsem neprchal z náruče a i cestu jsem zvládnul bez mňoukání. Doma jsem se přivítal se Sally i s Bibi a konečně došlo i na jídlo a pití.
20. 11. 2010 - Včera mi bylo půl roku a dnes při vážení už mám 3,70 kg. Sally pokořila čtyřkilovou hranici! 
14. 11. 2009 - V galerii jsou nové fotky pořízené v tento slunečný den. Tak krásné počasí v listopadu nebývá obvyklé, takže jsme si všichni užívali na zahradě.
13. 11. 2009 - Přestože je pátek třináctého, rozhodně se nedá říct, že by byl nešťastný. Při kontrolním vážení poskočila ručička na váze už na 3,60 kg a mojí kamarádce Sally dokonce na 3,85 kg. Tentokrát jsem dostal pochvalu, protože jsem hezky za týden narostl. Taky návštěva, která dnes přišla a viděla mě po dlouhé době, nemohla uvěřit, jak už jsem velký!
7. 11. 2009 - Dnešní den bylo počasí docela příjemné, proto jsem šel ven se Sally i já. Na přiložené fotce si oba čistíme packy, abychom domů nenanosili. Nechápu, proč nás pak panička strčila ještě do vany s teplou vodou!
6. 11. 2009 - Po týdnu dnes bylo kontrolní vážení, já jsem přibral jen málo, mám teď 3,40 kg, ale Sally už se blíží 4 kg! Dnes vážila 3,75 kg. No, musím se polepšit, ať už konečně tu holku předeženu.
2. 11. 2009 - Dnes byla taková zima, že dokonce ani Sally, milovnice venčení na zahradě, nevyšla ven. Vystrčila hlavu ze dveří, zjistila, jak se věci mají a honem zpátky. To já jsem se dnes nešel podívat ani ke dveřím a válel jsem se jako lenoch v pelechu. Mě na nějaké venčení moc neužije.
30. 10. 2009 - V pátek jsem dosáhl hmotnosti 3,35 kg. Pomalu doháním moji kamarádku Sallynku.
