Minda
*podzim 1992 +2. 10. 2009
První společně pořízené zvíře do postaveného rodinného domku. Kočka domácí, i když jí v krvi kolovalo něco málo z krve prababičky peršanky. Dožila se krásných 17 let. Na koťata si docela zvykla. Ke konci svého života začala odmítat potravu a také zadní nohy jí vypovídaly službu. Její trápení zkrátila paní veterinářka uspávací injekcí. Měli jsme ji rádi, i když povahu měla dost komplikovanou. Žádné velké mazlení, občas ráda sem tam škrábla, aniž by měla důvod. Přesto svým dlouhým životem neodmyslitelně patřila k nám.
Chita z Roan
*1. 9. 1993 +31. 12. 2004
Naše milá čau čaua Chita byla úžasně hodná a milá, opravdová královna a dáma. Přivezli jsme ji z Pardubic. Měla v životě jediné štěňátko - Bibinku. Čistokrevný ženich, kterého jsme vybrali, se jí nelíbil, a tak si vybrala sama :-)
Bibi zdědila všechny dobré vlastnosti po své matce, jen o něco víc štěká. Chita štěkala tak dvakrát do roka. Ještě v jednom se liší - zatímco čaua hrozně ráda jezdila autem, Bibi jízdu snáší špatně.
Bibi
*3. 3. 1999 +19. 5. 2012
Bibi byla dcerou Chity a dělala nám společnici 13 let. Poloviční krev čaua se projevovala v dobrosrdečnosti a naprosté oddanosti. Jazyk měla napůl růžový a napůl borůvkový. Chodila s námi na dlouhé procházky a vždy se velmi radovala, když jsme se vraceli domů. Bude nám chybět.
Axl Rose z útulku Kočky SOS
* 2012 +18. 12. 2014
Ponechala jsem původní text, který jsem umístila na stránky před rokem. Místo oslavy prvního výročí Axíka u nás jsme se s ním však museli rozloučit. Důvod je uvedený dole, pod původním textem.
Seznamte se s naším novým přírůstkem. Je to perský kocour. Byl nalezen v Hodoníně, kde jsme si ho 21. 12. 2013 vyzvedli. Doma ho čekalo seznámení s Espritem, Sally a Chikou. Měli jsme největší obavy ze seznámení s čauicí, ale kupodivu právě ona byla tím nejmenším odpůrcem. Kočky vrčely, syčely a ještě i teď po 5 dnech nejsou zatím nadšené. Čas ale všechno srovná, takže věříme, že i ony si zvyknou. Axl měl po pobytu venku špatné ledviny a stále se doléčuje. Apetit má velký. Každý den sní nejvíc ze všech koček. Miluje jakékoli syrové maso, dá si i konzervu Miamor nebo kapsičku Felix. Žere i granule!!! To jsme ani nedoufali, protože Esprit se jich ani nedotkne a tento svůj postoj si drží nepřetržitě už čtyři roky, co k nám přišel. Axl tedy přesně doplňuje mozaiku v tom, že je jiný. Zatím váží 3,80 kg, jsou mu dost cítit kosti, ale pokud mu zůstane chuť k jídlu jako nyní, určitě brzy dožene naše briťáky.
Povahou se také liší. Je hodně přítulný a mazlivý, chodí za námi jako pejsek a slyší i na jméno, které dostal po rockovém zpěvákovi Axlu Roseovi. Říkáme mu Axle, spíš však Axi, což je kratší a lépe se to vyslovuje. Velmi jemně a slabě mňouká, nechá se chovat na klíně i v náruči aniž by měl cukání utéct pryč. Ideální kocour - lenoch! Nechá se i česat, avšak zatím má v srsti dost "dredů", takže se mu to nelíbí moc dlouho.
Po měsíci se už spravil a váží 4,20 kg. Taky začal řádit, chodit na krátké procházky ven a z lenocha je rázem nejaktivnější kočka v naší domácnosti! Na strom dokáže vyšlphat tak rychle, že se člověk ani nestihne nadechnout a něco říct. Stále se však rád chová a mazlí, obzvlášť večer na gauči je příjemné hladit kocoura, co hezky leží a přede. S česáním je to horší, to ho moc nebaví. Snad se to zlepší. Dne 1. 8. 2014 už váží 4,65 kg. Má se k světu a výborně zapadl mezi naši zvířecí smečku.
Poslední listopadovou neděli 2014 začal Axl zvracet, takže jsme hned druhý den jeli na veterinu. Přestože jsme s nemocí bojovali jak jen to šlo, nakonec se Axlův stav zhoršil natolik, že musel být 18. prosince 2014 uspán, aby bylo zkráceno jeho trápení. Je nám to moc líto, navždy se zapsal do našich životů.
Můžete se podívat, jak už Axlovi vyrostla srst a jak je čiperný - toto video už je jen vzpomínka:
http://www.youtube.com/watch?v=Q701PxBPSRI&feature=youtu.be
